František Dietrichstein
Život španělského šlechtice Františka z Dietrichsteinu (1570–1636), rodiči předurčeného ke kněžské dráze, se s českými zeměmi propojil roku 1599, kdy jej papež jmenoval kardinálem a olomouckým sídelním biskupem. Do svého nového domova si z předchozích studií v Římě přivezl mj. hluboké sympatie ke kapucínskému řádu.
František kardinál Dietrichstein, biskup olomoucký, majitel mikulovského panství a v letech 1621–1636 moravský zemský hejtman; foto: Regionální muzeum v Mikulově.
Ke katolictví se v té době hlásila zhruba třetina obyvatel Moravy. Hlavní problém byl ale jinde. Jak uvádí historik Tomáš Petráček, samotná křesťanská víra se vytrácela, především ve venkovských oblastech. Lidé sice byli pokřtění, „ale jinak se mezi ně naplno vrátily pověrečné praktiky, magie a podivné prvky zbožnosti“. Slovy dalšího historika, Tomáše Parmy, „venkovský svět evangelizaci potřeboval, a to nejenom zaměřenou na obrácení k té či oné konfesi, ale […] na obrácení k opravdové křesťanské nauce a opravdovému křesťanskému životu“.
Habsburkové, kteří na základě volby českých stavů přijali v roce 1526 svatováclavskou korunu, samozřejmě prosazovali katolictví; od druhé poloviny 16. století už pak programově. Nicméně Dietrichstein se po celou dobu svého episkopátu potýkal s fatálním nedostatkem katolických kněží. Velký počet neobsazených farností výrazně snižoval dostupnost duchovní péče, což se po pobělohorském vyhnání protestantských pastorů ještě více zhoršilo. Podle Parmy si kardinál uvědomoval, že na Moravě jde o „vážný problém existence křesťanství“ jako takového. Vzplanuvší třicetiletá válka krizi dál eskalovala.
Císař Maxmilián II. daroval mikulovské panství otci Františka Dietrichsteina za prokázané služby; foto: Regionální muzeum v Mikulově, M. Karásek.
Kvůli oživení katolického vyznání byli do českých zemí nejdříve pozvaní jezuité, kteří se zde usadili v 50. letech 16. století. Jejich úkolem nebylo suplování klasické farní správy, ale misie. Evangelizovali v rámci kázání či katecheze; případně zpovídali. A protože se situace příliš nelepšila, začal roku 1575 pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice jednat ohledně příchodu kapucínů. Ti se do Prahy dostavili až v roce 1599 díky snahám dalšího arcibiskupa, Zbyňka Berky z Dubé a Lipé.
Ve stejný rok usiloval o příchod kapucínů také Dietrichstein. Ovšem v jeho diecézi si tito italští řeholníci svůj první konvent založili až v roce 1604, a to na předměstí Brna. Kardinál se stal jedním z hlavních donátorů, tím druhým byl moravský zemský hejtman Ladislav Berka z Dubé a Lipé, rodný bratr pražského arcibiskupa. Dietrichstein se účastnil slavnostního vztyčení kříže na místě budoucího kláštera a o dva roky později, 17. července 1606, zasvětil nový řádový kostel události stigmatizace svatého Františka z Assisi, jenž byl mj. i kardinálovým křestním patronem.
Kardinál Dietrichstein chtěl z Mikulova vybudovat jedno z center katolické církve na Moravě; foto: Regionální muzeum v Mikulově, M. Karásek.
Když Dietrichstein v roce 1611 převzal po svém zemřelém bratru Maxmiliánovi rodové panství se sídlem v Mikulově, nabídl kapucínům, aby se usadili také tam a zaplatil jim veškeré náklady spojené se stavbou kláštera. Roku 1635 je pak pověřil duchovní správou loretánského poutního místa, které v jejich sousedství zbudoval. Třetí konvent, na jehož založení (1616) se jako hlavní donátor podílel, vyrostl ve Vyškově, jenž byl jeho – jako olomouckého biskupa – poddanským městem.
Během svého života pomohl kapucínům se usadit ještě v dalších třech městech: Olomouci (1614), Znojmě (1628) a Jihlavě (1631). Historik Marek Brčák uvádí, že Dietrichstein „z funkce olomouckého biskupa povolil kapucínům svobodně kázat v celé své diecézi a k tomu jim dal ještě právo udělovat rozhřešení i v případech vyhrazených za normálních okolností pouze biskupovi“. Zkrátka, jak zmiňuje Parma, kardinál měl kapucíny „ze všech řádů ve své diecézi nejraději“.
Zdroje
Marek Brčák: Působení kapucínského řádu v Čechách a na Moravě (1618–1673); rigorózní práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2014.
Tomáš Petráček: Sekularizace a katolicismus v českých zemích. Specifické rysy české cesty od lidové církve k nejateističtější zemi světa, Moravapresss, Ostrava, 2013.
Tomáš Parma: Olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein a jeho vztahy k římské kurii, disertační práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2010.
Marek Brčák: Ustanovení české kapucínské provincie v první polovině 17. století. Obraz kapucínského řádu v letech 1599–1618 v narativních pramenech a korespondenci podporovatelů řádu; bakalářská práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010.
Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.
Historie.cs: Moravský Richelieu a jeho rod