Klášter v Mnichově Hradišti
První komunita kapucínů přišla do Mnichova Hradiště 22. července 1690. O zřízení kláštera na svém panství požádal v roce 1687 Arnošt Josef z Valdštejna a řeholníkům nabídl místo v těsné blízkosti zámeckého areálu. Stavební práce, které během 90. let probíhaly, byly završeny slavnostním vysvěcením kostela 11. října 1699 litoměřickým biskupem Bohumírem Kapounem ze Svojkova.
Kapucínský kostel s kaplí svaté Anny; z balkonu v horní části kaple se kázalo.
Hlavní oltářní obraz s motivem Tří králů namaloval Jan Kryštof Liška, který působil především v Čechách a jeho práce bychom mohli najít i v dalších chrámech jiných řádů. Ve zdejším kapucínském kostele se dodnes nachází pět Liškových pláten, vedle zmíněného oltářního obrazu je to ztvárnění svatého Josefa s Ježíškem, svatého Jana Křtitele a dvou františkánských světců, Františka z Assisi a Antonína z Padovy.
Interiér kostela sv. Tří králů s oltářními obrazy Jana Kryštofa Lišky.
Když se roku 1713 hradišťskému kraji vyhnula morová epidemie, nechal František Josef z Valdštejna, syn zakladatele kláštera, postavit před kapucínský kostel sochu svaté Anny jako poděkování za její přímluvu. Časem se toto místo stalo vyhledávaným a mířilo sem mnoho poutníků, které kapucínský chrám už nedokázal pojmout.
Zadní část kapucínského kostela, pohled od boční kaple, kde se nachází vchod do krypty.
Proto se Marie Markéta z Valdštejna, manželka Františka Josefa Oktaviána z Valdštejna, rozhodla tolik oblíbenou světici uctít novou kaplí. Na rozdíl od strohé kapucínské architektury však měla být tato stavba, dokončená roku 1724, velkolepá a zdobná. Kapli svaté Anny dostali do duchovní správy samozřejmě kapucíni.
Kaple svaté Anny je přímo propojená s kapucínským kostelem.
Hraběnka Markéta, rozená Černínová z Chudenic, byla velmi štědrou donátorkou, financovala například i přestavbu loretánského kostela Narození Páně v Praze na Hradčanech. I toto poutní místo měli – a dosud mají – v duchovní správě kapucíni. Jeden z jejích synů, František Josef, dokonce do kapucínského řádu vstoupil, ve svých jednapadesáti letech, po smrti své manželky Marie Františky z Trauttmansdorffu, se kterou měl pět dětí. Je pohřbený v mnichovohradišťské řádové hrobce.
Pohled do presbytáře kaple svaté Anny.
Roku 1785 se Vincenc z Valdštejna-Vartenberka, vnuk hraběnky Markéty, postaral o menší rozruch. Jednak do Mnichova Hradiště, do kaple svaté Anny, přivezl ostatky svého slavného předka Albrechta z Valdštejna, o které usilovali i jiní příbuzní.
Na kostel navazuje kvadratura kláštera, pohled ze zámecké zahrady.
A také navrhl zrušení kapucínského kláštera. Někteří autoři ale uvádějí, že klášter byl zrušen v rámci josefínských reforem. Jisté však je, že Vincenc z Valdštejna pozemek i budovy následně odkoupil a využil pro své potřeby. Kapucíny zde však ponechal „na dožití“. Podle řádového nekrologia bylo ve zdejší hrobce po zrušení kláštera pohřbeno ještě deset bratří, poslední zemřel v roce 1817.
Bývalé kapucínské zahrady jsou dnes součástí zámeckého parku.
V roce 1945, když Valdštejnové o svůj majetek přišli, se i kapucínský areál dostal do rukou státu. V současné době je kostel s kaplí svaté Anny zařazen do třetího prohlídkového okruhu zámku. Bývalý chrám slouží jako lapidárium středočeských barokních soch. Klášter je pronajatý neziskové organizaci Focus, která zde provozuje sociálně-terapeutickou dílnu a nabízí také možnost ubytování.
Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech
Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.
Zdroje
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 2002.
Jana Svobodová: Fundace Marie Markéty z Valdštejna, bakalářská práce, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha, 2009.
Tereza Haišmanová: Bývalý kapucínský kostel sv. Tří králů a jeho oltářní výzdoba od Jana Kryštofa Lišky, bakalářská práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno, 2011.
Mojmír Horyna, Květa Křížová, Eva Lukášová: Zámek Mnichovo Hradiště, Národní památkový ústav, Praha, 2013.
Lenka Procházková: Svatoanenská pouť v Mnichově Hradišti jako typ městské slavnosti druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, Východočeský sborník historický č. 23/2013.
Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech
[15. října 2018]