Klášter v Mariánské u Jáchymova

Kapucíny do Mariánské pozvali radní z Jáchymova s tím, aby se ujali správy zdejšího poutního místa. Císařovna Marie Terezie tento záměr schválila roku 1754.

V Mariánské v té době stával malý kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který uvnitř uchovával milostnou sošku Matky Boží. Zdejší osada se původně jmenovala jen Sorg, až s tímto poutním místem získala název Mariasorg, tedy v překladu Marie starající se nebo Marie pomocná.

Marianska 01

O samotném kapucínském klášteře se nám mnoho informací nedochovalo. Kostel byl zasvěcen Stigmatizaci svatého Františka a přímo propojen s poutním kostelem; celý areál byl dostavěn patrně kolem roku 1765.

Marianska 02
Pohled do presbytáře kapucínského kostela s oltářním obrazem Stigmatizace svatého Františka.

Od roku 1924 konvent spravovali bratři z bavorské provincie, po Mnichovu se klášter stal součástí Sudetského generálního komisariátu a po skončení války zdejší řeholníci odešli do Německa. V roce 1948 zde žili pouze dva bratři: kněz Optát Basler (1917–1984) a laik Prokop Kvíčala (1902–1983).

Marianska 03
Presbytář poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Komunisté však měli se zdejším krajem bohatým na uranovou rudu své plány, do kterých se jim poutní místo s klášterem samozřejmě nemohlo hodit. Oba kapucíny proto v září 1948 nechali zatknout za údajné ukrývání zbraní a celý areál zabavili. Po půl roce je pro nedostatek důkazů sice propustili, nicméně toho hlavního už dosáhli. Oba bratři poté žili v kapucínském klášteře v Sokolově, kde je 4. května 1950 zastihla likvidační akce K.

Optáta Baslera komunisté rovnou internovali v Želivě, po roce 1969 se pak mohl vrátit do duchovní správy. Prokop Kvíčala byl odvezen do centralizačního kláštera v Broumově a poté do Hejnic.

Marianska 04
Po stranách oltáře jsou průchody do kapucínského kostela, nad nimi stojí sochy svatého Jáchyma a svaté Anny.

Do kláštera se nastěhovala StB a zřídila zde vyšetřovací věznici. Nedaleko pak byl začátkem června 1949 otevřen tzv. nápravně pracovní tábor pro vězně, především politické. Ti v jáchymovských dolech bez jakýchkoli ochranných prostředků těžili uranovou rudu, která se kompletně vyvážela do Sovětského svazu.

Marianska 05
V centru pozornosti poutního kostela vždy stála milostná soška Panny Marie, před ní klečí dva horníci v historickém oděvu.

Tábor Mariánská komunisté zavřeli v roce 1960 a o dva roky později sem nastěhovali Ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy. Teprve na počátku 80. let byly staré vězeňské baráky zbourány a nahrazeny novostavbou. Dnes je Mariánská u Jáchymova známá především jako rekreační oblast.

Marianska 06
Pohled na hudební kruchtu poutního kostela.

V letech 1964–1965 nechali komunisté srovnat se zemí jak bývalý kapucínský klášter, tak oba kostely. Do dnešních dnů se kromě zbytků zdí dochovaly pouze varhany, které můžete vidět v bývalém kapucínském kostele v Sokolově, jenž slouží jako koncertní síň. Milostná socha Matky Boží našla své útočiště v kostele svatého Jáchyma v Jáchymově.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Markéta Kubíková: Podmínky těžby uranu v Jáchymově, 1950–1989, bakalářská práce, Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň, 2012.
Český rozhlas: Zaniklé poutní místo Mariánská u Jáchymova, 12. 7. 2009.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Drahoslava Kubínová: Tvář kostelů na Sokolovsku v letech 1945–1960, bakalářská práce, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Praha, 2006.
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 2002.
Vojtěch Vlček: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964, Matice cyrilometodějská, Olomouc, 2003.
Richard Schmidt: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do polovice XIX. století, Politický okres jáchymovský, Archeologická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha, 1913.


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech

[21. října 2018]