Klášter v Českém Brodě
Bratři kapucíni byli do Českého Brodu oficiálně uvedeni roku 1747, nedlouho poté, kdy zde od císařovny Marie Terezie dostali místo pro svůj nový klášter.
Tentokrát ale nestavěli na zelené louce. Na pozemku pro ně určeném našli částečně opravený kostel svaté Máří Magdalény a trosky bývalého špitálu pro chudé. Chrám i s malým útulkem pro nemocné, které založil roku 1359 pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, totiž v roce 1628 vyhořely a po dalších téměř sto let zůstaly ležet ladem. S obnovou se započalo až roku 1720 díky úsilí místního děkana Petra Antonína Spazia.
V rámci stavebních úprav kapucíni kostel prodloužili, do stran rozšířili kaplemi a v podzemí zřídili hrobku. Hlavní loď zaklenuli a celý chrám opatřili novou střechou. Kostel slavnostně posvětil provinciál řádu Serafín Melcher z Hlucholaz 19. července 1750, s dovolení pražského arcibiskupa Jana Mořice hraběte Manderscheid-Blankenheima. Ve stejný den posvětil také klášter, který vyrostl na místě bývalého špitálu, a byl od začátku plánovaný jen pro malou komunitu, tři kněze a bratra laika.
Českobrodský konvent mohl být postaven především díky štědrosti Jana Křtitele Janouška, inspektora panství rodu Valdštejnů, Václava Hertla, královského soudce v Kutné Hoře, a blíže neurčené šlechtičny Fassmanové z Prahy.
V dubnu 1786 však císař Josef II. klášter zrušil a budovy se dostaly do prodeje. Odsvěcený kostel, kterému byl odbourán presbytář a vestavěna nová patra, začal sloužil jako sýpka. Část jeho vnitřního vybavení putovalo do kostelů v okolní. Samotný konvent byl přestavěn na domy.
Ještě více se bývalý kapucínský chrám proměnil v druhé polovině 19. století. Další přestavba výrazně zjednodušila průčelí kostela a v místě vítězného oblouku vyrostla zeď se dvěma okny. Budova už ani náznakem nepřipomínala chrámovou stavbu. Jak sýpka s prodejnou vypadala v roce 1907, se můžete podívat na stránkách Cesty a památky.
V roce 1951 to, co zbylo z kostela, koupil Okresní národní výbor Český Brod s plánem vybudovat zde výstavní síň. V letech 1954–1959 se dům kompletně rekonstruoval včetně dostavění kdysi zbouraného presbytáře. V rámci možností se tak interiér kostela vrátil ke své barokní podobě. Výstavy se v něm však nekonaly. Roku 1960 si budovu převzalo Podlipanské muzeum a udělalo si z něj skladiště. Dovnitř můžete nahlédnout taktéž prostřednictvím fotogalerie Cesty a památky.
Zatím k posledním větším úpravám interiéru došlo v první polovině 90. let. Prostor měl sloužit jako tržnice a výrobna. V současné době budovu vlastní firma Ost-West Agro.
Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech
Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.
Zdroje
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Národní památkový ústav, Památkový katalog: Bývalý kostel sv. Máří Magdaleny
Cesty a památky: Kapucínský klášter s kostelem sv. Máří Magdaleny (bývalý)
Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech
[24. června 2019]