Ladislav Berka z Dubé a Lipé

Pocházel ze starobylého rodu Ronovců, který sahá až do 13. století. Jeho rodiče Zdeněk Berka z Dubé a Lipé (cca 1520–1572) a Kateřina Haugvicová z Biskupic (cca 1525–1577) přivedli na svět nejméně sedm potomků, z nichž vedle Ladislava ještě další dva přímo či nepřímo promluvili do dějin zdejší kapucínské provincie.

Nejvýrazněji se o ni zasloužil jeho starší bratr Zbyněk II. (1551–1606), jenž z pozice arcibiskupa pražského pozval řeholníky kapucínského řádu, aby na území Království českého pomohli oživit katolickou víru. Pro jejich klášter na pražských Hradčanech zakoupil pozemky, finančně podpořil stavbu a ještě stihl vysvětit právě dokončený řádový kostel.


Zámek ve Velkém Meziříčí, kdysi sídlo Berků z Dubé a Lipé; foto: Muzeum Velké Meziříčí 

Další mocnou oporou kapucínů se stal syn Ladislavovy starší sestry Johanny (cca 1545–1601) a jejího manžela Ladislava II. Popela z chlumecké větve Lobkoviců (1501–1584), dvorského maršálka, nejvyššího hofmistra a prezidenta apelačního soudu. Jmenoval se Zdeněk Vojtěch (1568–1628) a zastával úřad nejvyššího kancléře Království českého. Založil kapucínský klášter v Roudnici nad Labem a podporoval i ten hradčanský.

Stejně tak jeho manželka Polyxena z Pernštejna (1566–1642), která řádu věnovala vzácné ostatky kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Dodnes se nacházejí v brněnském klášteře, vsazené do stříbrné schránky, uvnitř zdobené výšivkou a říčními perlami. Tento mimořádný dar pravděpodobně způsobil, že kapucíni svůj druhý kostel v Brně zasvětili právě události nalezení Kristova kříže na Golgotě.


Berkové panství se zámkem vlastnili v letech 1592–1649; foto: Muzeum Velké Meziříčí

Samotný Ladislav Berka (cca 1560–1613), nejvyšší komorník Markrabství moravského, patřil ke katolické straně podporující císaře Rudolfa II. Na svých panstvích a později i z pozice moravského zemského hejtmana (1603–1604 a 1607–1608) cíleně prosazoval rekatolizaci.

Spolu s olomouckým biskupem Františkem z Dietrichštejna se zasadil o založení a výstavbu kapucínského kláštera v Brně, toho prvního před městskými hradbami. Vedle kapucínů podporoval rovněž jezuity. Se svou sestrou Helenou z Tovaru (cca 1556–1610) se podílel na financování stavby brněnského jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie, jehož hlavním mecenášem byl kardinál Dietrichštejn.

Kaslikova Eva Jaroslavice 485 1
Zámek Jaroslavice Berkům patřil v letech 1599–1608, dnes je prázdný; foto: Eva Kašlíková

V roce 1608, po stavovské vzpouře proti císaři Rudolfu II., kdy se Morava přiklonila na stranu jeho mladšího bratra, konfesijně vstřícnějšího Matyáše Habsburského, jenž měl podle nich převzít trůn, upadl Ladislav Berka v nemilost. Moravští stavové ho zbavili úřadu zemského hejtmana a vykázali ze země. Konfiskovali mu velkomeziříčské panství a další dvě, Jaroslavice a Nový Hrádek u Lukova, musel prodat. Zbytek života strávil v Čechách, na svém panství v Heřmanově Městci.

Když v roce 1613 Ladislav zemřel, zdědil Heřmanův Městec a převzal správu Velkého Meziříčí jeho nejstarší syn Zdeněk Leopold (cca 1594–1620) z prvního manželství s Kateřinou z Hradce. Když zemřel i ten, připadl rodový majetek jeho mladšímu bratru Janu Jetřichovi (?–1637), který se zřejmě narodil Ladislavově druhé manželce, Elišce ze Žerotína (cca 1590–1611). Po Bílé hoře získal zpět i panství Jablonné v Podještědí, jež jeho otec kdysi koupil a tzv. propachtoval. Jetřich ho však brzy prodal svému příbuznému Jindřichu Volfu Berkovi z Dubé.

Heřmanův Městec                                                                                                     Heřmanův Městec Berka vyženil s Eliškou ze Žerotína; foto: Domov pro seniory Heřmanův Městec

Jako poslední – než jej prodala – držela rodový majetek Ladislavova dcera Anna Marie (cca 1612–1674), provdaná Khieslová. Pocházela z jeho třetího manželství s Kateřinou Ludmilou Popelovou z bílinské větve Lobkoviců. Mimochodem, její švagrová Benigna Kateřina Popelová z Lobkovic založila v Praze na Hradčanech Loretu a její správu svěřila kapucínům.


Zdroje

Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.
Renata Černá: Kult svaté Zdislavy z Lemberka, diplomová práce, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010.
Lenka Češková: Umělecké památky z doby kolem roku 1600 v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně, Zprávy památkové péče, ročník 72, 2012, č. 5, s. 344–355.
Lenka Kovaříková: Chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí (Historie a tradice poutního místa), Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci, 2012.
Jaroslav Mrňa: Bibliotheca parochiae Magnomesericensi. Historie, rozbor a soupis rukopisů a starých tisků farní a děkanské knihovny ve Velkém Meziříčí, rigorózní práce, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2012.
Michaela Bočková: Zámek Jaroslavice – stavební vývoj a umělecká výzdoba, diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2016.
Monika Mušková: Spor o neuzavřené manželství Petra II. ze Švamberka a Elišky ze Žerotína, bakalářská práce, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2019.