Alžběta Bergerová z Bergu

Narodila se zřejmě v 80. letech 16. století Kummerům z Rosenberga a provdala se za vdovce s dvěma dětmi, Jiřího Bergera z Bergu (1560–1618). Její manžel pocházel z chorvatského šlechtického rodu, který se kvůli tureckým nájezdům přestěhoval do bezpečnějšího Rakouska.

V roce 1589 získal Jiří Berger český inkolát (tzn. domovské právo). Pracoval jako úředník v české dvorské kanceláři a byl radou kardinála Dietrichštejna. V Brně se usadil patrně v roce 1599, kdy koupil na předměstí dům, sousedící s františkánským klášterem.

LEAD Technologies Inc. V1.01
Alžběta Bergerová zakládá fundaci na udržování věčného světla v loretánské kapli v Mikulově, r. 1628; zdroj: Monasterium.net.

Alžbětě se narodila pouze jedna dcera, Jana Františka Priska, která na konci svého života – jako bezdětná vdova po polním maršálovi a diplomatovi Františku Magnisovi – odkázala značnou část svého majetku na založení Mariánské školy pro osiřelé a nemajetné dívky (dnešní Palác šlechtičen na Kobližné v Brně).

Po smrti svého manžela Alžběta zdědila panství Tuřany, po Bílé hoře ještě přikoupila panství Sokolnice, Líšeň a obec Medlánky. V roce 1630 nechala na kopci nad Líšní postavit dřevěnou kapli zasvěcenou Matce Boží. Podle legendy se tak stalo z vděčnosti za uzdravení syna, nicméně prameny se zmiňují pouze o dceři Janě. Kaple byla časem přestavěna na menší kostel obkroužený ambity pro přespání poutníků, kteří toto místo hojně navštěvovali. Císař Josef II. poutní areál vyhodnotil jako zbytečný a nechal jej v 80. letech 18. století zbourat. Kapli, která tam dnes stojí, si v roce 1914 prosadili líšenští farníci.

LEAD Technologies Inc. V1.01
Alžběta Bergerová zakládá fundaci pro kolegiátní kostel sv. Václava v Mikulově, r. 1628; zdroj: Monasterium.net.

Baronka Alžběta se angažovala rovněž u brněnských kapucínů a štědře je podporovala. Na Uhelném trhu koupila dům od olomouckého kanovníka Jeronýma Picenardiho, dalšího dobrodince, který kapucínům odkázal peníze z prodeje. Alžběta jim pak kupní částku postupně vyplácela. Tento dům, který po matčině smrti v roce 1648 zdědila dcera Jana, se nacházel na místě, kde dnes stojí kapucínský kostel Nalezení svatého Kříže. Manželé Magnisovi jej totiž řádu zdarma věnovali poté, co si kapucíni tuto lokalitu vyhlídli jako ideální pro stavbu nového kláštera. Ten původní byl v roce 1645 zbourán na rozkaz velitele obránců Brna Raduita de Souches kvůli ochraně města před švédskými vojsky.

Michal Tejček ohledně mecenášky Bergerové ve své práci zmiňuje jednu pozoruhodnou historku z kapucínské kroniky: „[Alžběta] se nevinnou lstí dostala do kláštera, aby se podívala, jak bratři bydlí, přišla do kuchyně a nenechala se odtud vyhnat, dokud prý neochutná ‚kapucínskou polívčičku‘. Až poté z kláštera odešla. Protože platil přísný zákaz, aby ženy chodily do kláštera, musel ji od automatické exkomunikace absolvovat [tzn. zprostit trestu] sám kardinál Dietrichštejn.“


Poznámka

Jméno rodu Bergů z Bergu je užíván i ve tvaru Pergové z Pergu. Než se usadili v Čechách a na Moravě, jmenovali se Vrchovští z Vrchoviny, což bylo odvozeno od chorvatské obce Vrhovine, kde žili jejich předci.


Zdroje

Marek Starý: Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské, habilitační práce, Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2017.
Martina Svobodová: Z duchovního života Líšně ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století, diplomová práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2012.
Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.
Poutní kaple Panny Marie na Kostelíčku